Sámediggi 2013: Sartnit
Mun sávan Sámediggái buresboahtima ovddasvástideaddji daguide ja sávan dan addat ávkin sámi álbmogii ja min riikii.
Sámediggi lea dehála ovddideaddji min oktasa servodahkii. Sámediggi lea barggustis bokte váikkuhan dasa ahte sámi kultuvra, giella ja servodateallin leat addan gievrrabun ja nannoseabbon.
Sámedikkis lea dehála servodatdoaibma. Dat lea guovdilis gulahallanguoibmi go stáhta eiseválddit hábmejit sámepolitihka.
Ráđđádallamiid bargovuohki lea mielddisbuktán ahte gulahallamat Sámedikki ja eiseválddiid gaskka čađahuvvojit struktuvrrala vuogi mielde, ja olu departemeanttat váldet dávjá oktavuođa Sámedikkiin. Dáinna lágiin ovttasbarget Sámediggi ja eiseválddit gávdnat buriid čovdosiid boahtteáiggi hástalusaide. Lea dehála sihkkarastit ahte sámi jietna gullo, ja ahte eiseválddiin lea nu buorre vuođđu go vejola dahkat mearrádusaid.
Nie lea maiddái báikkála dásis. Sámegiela hálddaanguovlu stuorru. Dál lea viidon ođđa gielddaiguin ja Sámediggi lea singuin dahkan ovttasbargoiehtadusaid. Ovttasbargoiehtadusat leat mávssolaččat sihkkarastit ahte báikkála ja guovlula eiseválddit láhčet dilálavuođaid sámi ássiide.
Servodat rievdá, nu maiddái eamiálbmogiid dilli. Dál ásset olu sápmelaččat gávpogiin ja stuorit čoahkkebáikkiin. Sihke ovttaskas sápmelaii ja sámegillii ja kultuvrii lea dehála ahte mii váldit dán dili duođas. Buorre sámegiela oahpahus skuvllas lea mávssola le dál Kárájogas vai Bergenis. Lea maid dehála ahte gávdnojit čoahkkananbáikkit gos sápmelaččat besset geavahit gielaset ja kultuvrraset.
Romssas lea dál dahkkon ovttasbargoiehtadus Sámedikki ja Romssa gieldda gaskka mii Romssa sámiide galgá addit buriid rámmaeavttuid. Mun dieđán ahte Sámedikkis lea oktavuohta maiddái eará gávpotgielddaiguin vejola ovttasbargoiehtadusaid birra .
Máhttu ovddida diđolavuođa ja áddejumi. Ovdagáttut sápmelaččaid ektui gávdnojit ain, ja geavahuvvojit garra digatallamiin go lea sáhka sámi vuoigatvuođain.
Go sámi jietna gullo servodatdigatallamis, de dat lea mielde eastadeamen ovdagáttuid, buorida máhtu sápmelaččaid birra ja lea mielde ovddideamen buorre ságastallama. Sámediggi, bellodagat geat leat mielde Sámedikkis ja organisauvnnat, leat váikkuhan dasa ahte sámi jietna dál gullo dávjjibut almmola digatallamiin.
Lea maiddái dehála rápmot sámi dáiddáriid ja kulturbargiid mávssola doaimmaid ovddas maid bokte sii leat mielde nannemin sámi identitehta . Sin doaimmaid bokte mii oahpásmuvvat, ja sáhttit čevllohallat, dáinna osiin min kultuvrras. Sámi filmmat, musihkka ja eará ovdanbuktinvuogit leat dehálaččat ovdánahttimis diđolavuođa ja áddejumi sámi kultuvrii.
Gielat leat dehála oassi min oktasa kulturárbbis. Ja sámegielat leat dehála kulturguoddit. Olu sápmelaččat dovdet noađđin go sii eai leat beassan mánnán oahppat eatnigielaset. Danne lea dehála fuolahit ahte sii geat háliidit oahppat giela, oot vejolavuođa dan dahkat.
Lea illudahtti go sámi giellaguorahallan 2012 čájeha ahte ealáskahttin áŋgiruamis lea leama ávki. Eiseválddit deattuhit ahte sámegielaid ealáskahttindoaimmat galget oaut buriid rámmaeavttuid, earret eará Sámegielaid Doaibmaplána čuovvoleami bokte.
Muhto giellaealáskahttin ii ollauva due mearrádusaiguin. Olu áŋggirdeaddjit leat oppa eallinagi garrasit bargan sámegielaid nannemiin ja sin bargu lea leama hirbmat ávkkála. Go eanet ja eanet nuorat hupmet lullisámegiela ja julevsámegiela, de dáin gielain lea boahtteáigi.
Ovttasbargu eará davviriikkaiguin ja Ruoain lea mávssola sihkkarastimis oadjebas boahtteáiggi boahtteva sámi buolvvaide.
Sámeministariid ja Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámediggepresideanttaid ovttasbarggu bokte leat mii vuoitán positiivvala vásáhusaid. Sámediggi lea mielde váikkuheamen ahte eamiálbmotáit meannuduvvojit Árktala ráđis ja Barentsovttasbarggus.
Maiddái riikkaidgaskasa áŋgiruamis lea Sámediggi mielde nannemin eamiálbmogiid vuoigatvuođaid.
Sámedikki doibmii leat stuora vuordámuat boahtte njeallje jagi. Dis leat olu dehála doaimmat vuordimis. Mus lea luohttámu dasa ahte Sámediggi meannuda áiid sámi álbmogii buoremussan.
Ipmil buressivdnidivččii Sámedikki doaimma ja daiguin sániiguin raban 7. Sámedikki.
Juogat dán artihkkala Twitteris ja Facebookas:
Juogat dán artihkkala Twitteris Juogat dán artihkkala Facebookas