Stáhtaguossástallan Šlovenias

Min guovtti riikka gaskkas leamaš buorit diplomáhtalaš oktavuođat juo 1992 ođđajagimánu rájes go Norga dohkkehii dien ođđa stáhta. Dá lea vuosttaš Norgga stáhtaguossástallan Šlovenias, ja Gonagasbárra mátkkošta stuora sáttagotti mielde mas leat fárus norgga eiseválddiid ja ealáhusaid ovddasteaddjit.

Buresboahtinseremoniija

Guossástallan álggahuvvui allaáiggalaš buresboahtinseremoniijain Brdo Castles. Diet šloahtta lea jagi 1510 rájes ja lea bures 30 kilomehtara olggobealde oaivegávpoga Ljubljana. Šlovenia lágida dávjá dehálaš diplomáhtalaš čoahkkimiid ja ovddastemiid dieppe. Šloahta ladnegárdimis jotkkii Gonagasbárra ja Presideanta bárra mátkki šlohttii man namma lea Brdo Castle, gos ledje ságastallamat. Doppe adde ja vuostáiválde maid skeaŋkkaid ja gudnimearkkaid.

Čoahkkimat

Maŋŋel buresboahtinseremoniija lágiduvvui ollesčoahkkin mas ledje mielde norgga ja šloveniija sáttagottit. Gonagas Harald ja Presideanta Türk jođiheigga sáttagottiid gaskasaš ságastallamiid, ja dan maŋŋil vuolláičálle sii guokte”Memorandum of understanding” dokumeantta. Dain dokumeanttaid leat njuolggadusat mat gusket dasa movt galgá Norway Grants ja EEA grants juolludemiid geavahit 2014 rádjái (geahča fáktadieđuid).

Maŋŋelis seamma beaivvi ledje Gonagasas maid čoahkkimat Šlovenia parlameantapresideanttain, dr Pavel Gantar JA stáhtaministariin Borut Pahor.

Plečnik House

DronnetSonja finai geahččame Plečnik House, mii lea sierra oassi Ljubljana arkitektuvramuseas. Viessu lea navdojuvvon arkiteavtta Jože Plečnik (1872 – 1957) nama mielde. Son ásai ja barggai dáppe eanas áiggi iežas eallimis. Lassin iešalddis dán vissui, de doppe leat lágidan čájáhussan biergasiid ja opmodagaid, modeallaid, govaid ja reivviid ja čállosiid.

Plečnik barggai sihke Wienis ja Prahas, muhto čielgaseamos luottaid lea son guođđán šaddangávpogii Ljubljanai. Su barggut dáppe lea sihke gávpotovddideapmi masa gusket šalddit ja slusat, vázzingeainnut, párkkat ja márkanbáikkit – ja maiddái monumentála huksegat nugo St. Francis’ girku ja universitehtagirjerájus.

Váccašedje Ljubljanas

Gonagas ja Dronnet beasaiga eske veaigin váccašit Ljubljana gávpogis. Álggos finai Gonagasbárra ráđđeviesus, gos beasaiga dearvvahit sátnejođiheaddji Zoran Janković ja Mija Janković. Ráđđeviessu lea guovdu boaresgávpoga, ja doppe lágiduvvojit maid konsearttat. Ollu norgga musihkára leat dieppe čuojahan maŋemus jagiid.

Gonagas Harald ja Dronnet Sonja beasaiga oaidnit máŋga dain deháleamos báikkiin Ljubljana historjjálaš gávporguovddážis, nugo St. Nicholaskatedrala, márkanbáikki ja Prešeren Square, mii lea namas ožžon šlovenia našunálpoehta, France Prešeren mielde.

Jože Plečnik árbbi lei álki oaidnit, nugo Triple Bridge –mii lea okta gávpoga dovdomearkkain. Dán báiki muorrašaldi lea namuhuvvon nu áigá go 1280:s, ja dan maŋŋil leat diekko leamaš šalddit. 1842 šalddi mielde sárggui Plečnik golbma bálddalas šalddi, dan láhkái ahte goappešat beallái váldošalddi bijai vázzinšalddiid. Muhto maŋŋil go dán báikkis gildojuvvui biilavuodjin 2008:s, de leat buot golbma šalddi geavahuvvon vázzinšaldin.

Gonagasbára ofelaš lei Dr. Peter Krečič. Dr. Krečič lea dáiddahistorihkkár geas lea earenoamáš beroštupmi arkitektuvrii ja earenoamážit Jože Plečnik bargguide.

Gállamállasat

Odne eahkes leaba Gonagas ja Dronnet Presideantabára guossit almmolaš gállamállásiin Brdo Castles.

Gonagas Haralda sárdni Presidentii almmuhuvvo maŋŋel go son lea dan doallan.