Mogao - báktelanjain

Majestehtaguovttos Gonagas ja Dronnet leaba dál guossin Dunhuangas Gansu provinssas davvi - oarje Kinas. Dat gávpot lea boares kulturhistorjjálaš gávpot mii okte lei dehálaš bisánanbáiki Silkegeainnu gávppašeddjiide ja pilgrimaide. Das deaivvadedje nuorta ja oarjemátkkálaččaid impulssat. Dat ledje India, Eurohpá, Guovddáš-Asia, Iran ja Mongolia mátkkálaččat.

Gonagasbárra guossástallamin Mogao- báktelanjaid. Govva: Heiko Junge, NTB Scanpix

Oanehaš mátkki olggobealde gávpoga leat Mogao- báktelanjat. Das lea áiggiid čađa ollu buolvvat muŋkkat ja pilgrimat ráhkadan máilmmi stuorámus buddhismmalaš dáiddačoakkáldaga mas leat dáidá, skulptuvrrat ja arkitektuvra, sullii 1 000 jagi áigodagas, 300-logu rájes. Doppe leat suodjalan 492 báktelanja  ja 1987:s biddjojuvvo diet báktelanjat UNESCO máilmmiárbelistui.

Gonagasbárra beasai oaidnit máŋga báktelanja odne, earet eará dan maid gohčodit «girjerájuslatnjan», gos leat gávdnat hui ollu teavsttaid mat leat čállojuvvon gaskal jagiid 600 ja 1200. Teavsttaid vuođul sáhttá ovddolaččat guorahallat kiinnálaš ja guovddáš-Asia historjjá.

Báktelatnja nummar 17, "girjerájuslatnja" lea seilejuvvon báktegámmir siskkobealde báktelanja nummar 16. Govva: Wu Jian 吴健, almmuhuvvo Dunhuang Academy geavahanlobiin.

Guoddevaš turisma

Sáttomeahcis leat Mogao- báktelanjat ceavzán sihke sáttostoarpmain ja garra dálkkiid siste badjel 1 500 jagi. Muhto dál lea boahtán ođđa hástalus: dađistaga lassáneaddji mátkkálaččat geat hálidit oaidnit ja návddašit dien báikki.

Turisma lea dehálaš ealáhus Dunhuangas, muhto lea dárbu gávdnat balánssa nu ahte nagoda seammás vára váldit daid stuora kultuvrralaš árvvuin mat leat diein báktelanjaid. Danin leat čađahuvvon ollu doaimmat maid ulbmil lea gozihit turistarávnnji ja oanidit geahččanáiggi báktelanjaid siste.

Mátkkálaččain lea diehttelas stuora beroštupmi beassat oaidnit Mogao - báktelanjaid. Stuorámus oassi mátkkálaččain leat kiinnálaččat. Govva: Heiko Junge, NTB Scanpix

Dunhuang Academy lea bidjan ollu návccaid báktelanjaid digitaliseremii, nu ahte šaddet olahanmuddui sihke kiinnálaš ja olles máilmmi olbmuide – sihke govvan, video ja virtual reality bokte neahtas.

Guossástallan loahpahuvvui lunššain pagodanas Yueyaquan lahka,mii lea mánnobeali hápmásaš sáivačáhci sáttováriid gaskkas olggobealde Dunhuang. Govva: Heiko Junge, NTB Scanpix

Viidáseappot Beijingii

Eske veaigin guđii Gonagasbárra Gansu-provinssa ja vulggiiga mátkkoštit viidáseappot oaivegávpogii, Beijingii. Doppe sávve kiinnálaš eiseválddiid ovddasteaddjit sudnuide almmolaš buresboahtima.

Kiinnálaš gudnigarde čuoččui ráidun go Gonagasbárra bođii Beijingii. Govva: Heiko Junge, NTB Scanpix

Mánnodat iđit joatká almmolaš prográmma ja sisdoallun lea buresbirgejumi ovddideapmi ja dálvefalástallan.