8.Sámedikki allaáiggálaš rahpan
- Bivddán Ipmila buressivdnidit Sámedikki barggu ja almmuhan dákko bokte 8.Sámedikki rahpama. Majestehta Gonagas čađahii odne Sámedikki allaáiggálaš rahpama Kárášjogas.
Gonagaslaš Allavuohta Ruvdnaprinsa lei maid mielde seremoniijas, mii odne čađahuvvui gávccát geardde.
Otná seremoniija
Árbevieru mielde lávlo Gonagassálmma otná seremoniija álggahandilálašvuođas, ovdal go dievasčoahkkinjođiheaddji Jørn Are Gaski doalai buresboahtinsártni.
"Dearvvahan Sámediggái buresboahtima ovddasvástideaddji bargui ja sávan ahte dat šattašii ávkin sámi álbmogii ja min váhneneatnamii."
Maŋŋel rahpansártni dábálaš dearvuođaid, čujuhii Gonagas Harald dasa ahte mii easka ládje leat ávvudan sámiid vuosttaš riikkačoahkkima 100-jagi ávvudeami.
Gonagas Harald rabai 8. Sámedikki. Govva: Liv Anette Luane, Gonagaslaš hoavva
- Guovvamánu 6. beaivvi 1917 čoahkkanedje viiddis Sámi ovddasteaddjit Troandimii digaštallat dan áiggi áigeguovdilis sámi áššiid. Čuođi jagi maŋŋil oaidnit mii ahte muhtun áššit leat oahppásat dál maid, nugo oahpahusgažaldagat ja sámi ealáhusat. Álbmotválljejuvvon ovddasteaddjin lea din ovddasvástádus viidáseappot fievrredit vuosttaš sámi riikkačoahkkima árbbi.
Gonagas deattuhii maid dan man dehálaš lea doarjut ja árvvus atnit sámegiela ja sámi kultuvrra.
- Sámegielat leat kulturguoddit, ja dehálaččat sámi árvvuid ja máhtu viidásit fievrredeamis buolvvas bulvii, logai Gonagas. - Go sámegiella ja kultuvra leat lunddolaččat sajis lagasbirrasis, mánáidgárddiin ja skuvllas, de leat sámi mánáin buoremus eavttut nagodit ovddidit iežaset identitehta. Hálidan earenoamážit rámidit buot váhnemiid, ja ollu áŋggirdeddjiid, geat bidjet ollu návccaid sámegiela seailluheapmái beaivválaččat. Din bargu lea vearditmeahttun.
Muhto ealli ja eallinfámolaš sámegielat ja sámi kultuvra lea maid oktasaš ovddasvástádus. Dan oktavuođas leat sihke Sámedikkis ja stáhtas dehálaš bargamušat, deattuhii Gonagas Harald
Maŋŋel Gonagas Haralda bohte dearvuođat Norgga Stuoradikkis, sámediggepresideanta Per Olof Nutti buvttii dearvuođaid Ruoŧa Sámedikkis ja sámediggepresideanta Tina Sanila-Aikio buvttii dearvuođaid Suoma Sámedikkis.
Sámi Jienat lávlunjoavku loahpahii seremoniija Sámisoga lávlagiin.
Sámedikki allaáiggálaš rahpan dáhpáhuvvá dušše juohke njealját jagi. Gonagas Olav čađahii vuosttaš rahpama golggotmánu 9.beaivvi 1989.
Storm Andre Christensen ja Eli Máret Kappfjell Gaup. Govva: Liv Anette Luane, Gonagaslaš hoavva
Sámediggi
Sámediggi lea sápmelaččaid álbmotválljejuvvon orgána Norggas. Dasa válljejuvvojit 39 áirasa 7 válgabiires juohke njealját jagi. Sámediggi galgá nannet sámiid politihkalaš dili ja ovddidit sámiid beroštumiid Norggas, váikkuhit dasa ahte sámi álbmot oažžu seammaárvosaš ja vuoiggalaš meannudeami ja láhčit diliid nu ahte sápmelaččat besset sihkkarastit ja ovddidit gielaset, kultuvraset ja servodat eallimasat. Majestehta Gonagas Harald rabai Sámediggevisti Kárášjogas almmolaččat skábmamánu 2.beaivvi 2000. Sámediggevisttis leat sámiid álbmotválljejuvvon orgána lanjat ja Norgga Sámedikki hálddahus.
(Kilde: Samediggi.no)
Juogat dán artihkkala Twitteris ja Facebookas:
Juogat dán artihkkala Twitteris Juogat dán artihkkala FacebookasÁigeguovdilis áššit
Gonagaslaš hoavva ovdanbuktá 2023 jahkeraportta
Gonagasviesu doaimmat diibmá speadjalastet otná Norgga. Gonagasbearraša mátkkit 47 suohkanii, almmolaš galledeamit viđa eurohpalaš riikkain, iešguđetlágan lágideamit ovttas riikka suodjalusain ja riikka gearggusvuođa guovdilastin, čájeha mii lea dehálaš Norgii ja masa gonagasbearaš lea bidjan návccaid.
Lihkusávaldagat Dánmárkku ođđa gonagasbárrii
Majestehta Gonagas Harald cealká liekkus lihkusávaldagaid Majestehta Gonagas Frederik X ja Majestehta Dronnet Mary guoktái truvdnolotnahuvvama oktavuođas Dánmárkkus.