Stáhtaguossit Polenis

Polen ja Norga ovttasbarget ollu surggiin, ja Polen lea  okta dain logi deháleamos gávpeoktavuođain maiguin Norga gávppaša. Badjel 100 000 polskalaš stáhtaboargára ásset bissovaččat Norggas, ja sullii seamma ollugat leat dáppe oanehit áiggi.  Bures badjel 300 000 norgalačča fitne Polenis jagis 2015, ja dađistaga eanet polskalaš turistta fitnet Norggas. Ja leat ollu ustitlaš gilvvohallama falástallanšiljuin, eandalii čuoigamis, ja buoremus polskalaš njuikejeaddjit leat beakkán asseváldit Holmenkollen njuikemiin.

Lea goalmmát geardi go polskalaš presideantabárra boahtá stáhtaguossástallamii Norgii. Gonagas Harald ja Dronnet Sonja leaba ieža maid leamaš stáhtaguossástallamis Polenis guovtte geardde. Guossástallan mii odne álggahuvvui, lea mielde vel eanet nannemin dan buori ovttasbarggu mii juo lea dan guovtti riikka gaskkas.

Buresboahtinseremoniija

Guossástallan álggahuvvui allaáiggálaš seremoniijain Šloahttašiljus odne ovdalgaskabeaivvi. Min guovtti riikka našunálalávlagat lávlojuvvo, ja de láidestii Majestehta Gonagas Presideantta Duda inspiseret Gonagasa Garde gudnikompaniija. Presideantabárra beasai dearvvahit almmolaš Norgga ovddasteddjiid, ja asttaiga maid dearvvahit mánáid geat ledje seremoniijai boahtán Norgga ja Polena leavggaiguin. Šloahta siste lei almmolaš govven Loddesálas ja dan maŋŋá skeaŋkkaid addin.

Kránsabidjan

Maŋŋel buresboahtinseremoniija láidestii Gonagas Harald Presideanta Duda  Akershus ladnái. Dronnet Sonja  ja Kornhauser-Duda roavvá čuovuiga maid mielde go Presideanta bijai lieđđekránssa Našunálamonumeantta lusa, muitun sidjiide geat gahčče 2.máilmmisoađis. 

Polskalaš soahteveagat ja áhpefievrrut ledje fárus Narviikkas soahtamin miessemánus 1940. Dien soađis gahčče 97 polskalaš soalddáha.  Soahti Narviikkas lei Nazi-Duiskka vuosttaš táhpa 2.máilmmisoađis, ja dan oktavuođas galgá leat sierra muitinboddu stáhtaguossástallama maŋemus beaivvi.

Akershusas mátkkoštii Presideanta Duda viidáseappot deaivvadit Stuoradiggepresideanttain ja stáhtaministariin Erna Solberg.

Kultuvrralaš prográmma

Dronnet Sonja čuovui Kornhauser-Duda roavvá Našunálagalleriijai ja dasto viidáseappot Oscarshall hervvoštallanšlohttii Bygdøyas. Doppe soai beasaiga geahčadit čoakkáldaga váldogovaid, earet eará ovtta Edvard Munch «Skrik» govain.

Oscarshallas beasai Dronnet Sonja ieš leat láidesteaddjin  ja oahpisteaddjin. Dán jagi čájáhus Dronnet Joséphine Galleriijas lea «Smakebiter», gos čájehuvvojit oasit Dronnega iežas lásedáiddačoakkáldagas.

Gállamállásat

Eahkes leat gállamállásat Gonagaslaš šloahtas. Gonagas Harald ja Dronnet Sonja leaba bovden guossemállásiidda gudnin Polena presideantabárrii. Ruvdnaprinsa Haakon ja Prinseassa Astrid,  Ferner roavvá, leat maid doppe.

Stáhtaguossástallan joatká ihttin ealáhusseminárain, gos Presideanta doallá logaldallama ja Áibmosuodjalus lágida čájehallama Akershus ladnis. Doppe guossoha maid ráđđehus lunšša, ovdal go Presideanta ja su mieldemátkkošteaddjit vulget viidáseappot Budejjui ja dan maŋŋel Narviikii, gos stáhtaguossástallama maŋemus oassi čađahuvvo.