Gonagas Olav sivdnádallama máleriija
Máleriija mii čájeha Gonagas Olav sivdnádallama Nidarosdomenis geassemánu 22. beaivvi 1958 heaŋgá Gonagasla loahtas ja dan lea málen Per Lasson Krohg (18891965) áigodagas 19581960.
Uniuvdnagonagasaid ja norgga monárkkaid ruvdnen-ja sivdnádallangovat gullet loahta máleriijačoakkáldaga váldooassái. Gonagasla loahta máleriijačoakkáldagas leat buot ruvdnemiid ja sivdnádallamiid govat, earret Gonagas Oscar I ruvdnema, mii ii čađahuvvon Norggas.
Ovdanbuktin
Gonagas Olav sivdnádallama dilálavuođa govvideamis ii leat Per Krohg govvidan ie dan eanemus allamielala bottu sivdnádallandilis, dan bottu go Gonagas loaiddasta čippiidis ala ja vuostáiváldá buressivdnádusa. Dan sadjái lea son govvidan čalbmeravkanlanbottu go Gonagas čohkká ja vuordá ruvdnenstuolus, das leat maid mielde su golbma máná, Prinseassaguovttos Astrid ja Ragnhild ja dalá Ruvdnaprinsa Harald. Lagamusas sudno duohken oaidnit hoava ja bargoveaga. Gurutbealde oaidnit bismmaid geat doalaiga sártni; Johannes Smemo ja Arne Fjellbu. Ovddabealde oaidnit ráđđehusa ja Stuoradikki ovddasteddjiid, sin searvvis oidno stáhtaministtar Einar Gerhardsen.
Go lea olbmuid dien láhkái láhčán govvii, de hilgu Krohg ovtta realisttala geahččansaji. Olbmot geat govas leat mielde, leat dego scenográfalaččat biddjojuvvon, dego livčče galgamen mielde muhtun teáhterbihttái. Dat ahte Per Krohgas lei scenográfa ja hervenmálen duogá, sáhttá dán málenearenoamávuođa čilget. Boađus lea máleriija mii lea biddjojuvvon oktii dan láhkái ahte lea measta juo oktageardánvuođa ráji alde. Liikká lea dát hui dehála máleriija, mii čájeha ovtta allamielala bottuin norgga ođđaáiggi monárkiijaid historjjás.
Materiálat
Oljomála liinnis
Mihtut
220 x 323 cm
Inventarnummar
DKS.001840