Avreisen fra København
Máleriija válddahallá norgga Gonagasbára vuolgima Københámmanis skábmamánu 23. beaivvi 1905.
Dát historjjála mátki dáhpáhuvai due vihtta beaivvi maŋŋá go prinsa Carl lei giittuin miehtan norgga truvdnui ja dieđihan ahte som áigu váldit Haakon VII nama.v
Historihkka
Vuolginbeaivvi sáhtostedje Prinssa Carl ja Prinseassa Maud heasttain ja gollevovnnain sudno ruovttos Bernstorffs Palæ orrunbáikkis Bredegades, kájai gos gonagasskiipa Dannebrog lei vuordimen. Geaidnoguorain gokko sii vudje gávpotguovddáa čađa ja hámmanis ledje stuora olmmoveagat čoahkkanan seavvit mana dearvan gonagaslaččaide. Dannebrog borjjasteapmi Frihavn vuolggabáikkis lei allamielala, ja máŋgasiidda dat lei dovdduide čuohcci dáhpáhus. Tor Bomann-Larsen govvida earrováldima dánska álbmogiin čuovvovaččat: Go skiipa guođđigoahtá kája, čuou norgga Gonagasbárra skiippas ja seavaa, Prinsa ieas čáhppesalit admirálaháhtain ja Dronnet ieas vilges muffain. Musihkka čuodjá ja beaivesuotnjarat iđait gehppes suova čađa mii badjána áibmui saluhttakanuvnnain. Guokte dánska ja okta eŋgelas mearasuodjalusfatnasa čuvvot gonagasskiippa Dannebrog su mátkkistis.
Máleriija lea oassi stuorát álbmotskeaŋkkas dánska álbmogis maid adde 1906 ruvdnen oktavuođas. Gonagasbárra vuostáiválddii earet eará vihtta máleriija maid máŋga dánska dáiddára leat málen. Muhtun telegrámma Danmárkkus, maid Morgenbladet almmuhii, muitala ahte jurdda dáinna álbmotskeaŋkkain lei: Govaid karaktera ja sisdoallu lea mearriduvvon dan sávaldaga vuođul, ahte dat galggae leahket muitun Gonagasbárrii dánska luonddus, ja mii sudnuide leama earenoamá ráhkisin Danmárkkus. Máleriija attai ráhkis muitun Gonagas Haakonii; olles su ráđđenáiggi heaŋgái dat Gonagasa bargolanjas.
Dáiddár
Gova lea málen dánskala marinegovvamálejeaddji Vilhelm Arnesen (1865-1948). Lávejit dadjat ahte son lei maŋemus govvamálejeaddji ollu mearkkaahtti marinegovvamálejeddjiin Danmárkkus. Nuorran bovdejuvvui Arnesen máŋgga dilálavuođas dánska militearafatnasiid mielde meara ala. Go son lei Korvetten fatnasisDagmar 1895:s, de sutnje láhče dili beassat dearvvahit dalá mearraoffisera Prinssa Carl. Soai álggaheigga nuorragearddi ustitvuođa ja Prinsa Carl bovdii maŋŋil Arnesena ieas guossin mátkkiid vuolde. Go Dannebrog borjjastii Københámmanis skábmamánu 23. beaivvi 1905, de lei Vilhelm Arnesen okta mátkkálaččain. Nugo ollu dain marinegovain maid Arnesen lea ovdal málen, de lea motiiva ja duohta dáhpáhusat govahallojuvvon lunddolaččat ja ealliládje.
Materiálat
Oljomála liinnis
Mihtut
118 x 176 cm.
Signatuvra
Sign. n.t.v.: Vilh. Arnesen 1905-1906
Inventarnummar
DKS.003351